Webová stránka Václava Šustra

Moje koníčky

Mými koníčky, které mě provázejí od dětství, jsou fotbal a hra na kytaru. S fotbalem jsem se poprvé setkal v mladém věku sedmi let, kdy jsem se připojil k místnímu klubu Čechie Dalovice. Tenkrát jsem poprvé ucítil tu vřavu na hřišti, ten pocit, kdy se míč dotýká tvých bot a cítíš se jako součást týmu.

Hraní na kytaru se stalo mou druhou vášní a způsobem, jak vyjádřit své emoce skrze hudbu. Když mi bylo dvanáct, dostal jsem svou první kytaru a od té chvíle jsem neustále objevoval nové melodie, akordy a techniky. Hudba se stala mým útočištěm, kde jsem mohl vyjádřit svou kreativitu a zároveň najít klid.

Ve fotbale jsem postupoval od základních dovedností až po složitější taktické pochody. Tréninky, zápasy a turnaje tvořily mou každodenní rutinu a já se cítil živý, když jsem mohl vybíhat na trávník a hrát pro svůj tým. Z Čechie Dalovic jsem si odnesl nejenom fotbalové dovednosti, ale i kamarádství, která mi zůstala po celý život.

Když jsem dosáhl dospělosti, rozhodl jsem se, že je čas posunout svou fotbalovou kariéru na vyšší úroveň. Přestoupil jsem do klubu Lokomotiva Karlovy Vary, kde jsem měl možnost trénovat s elitními hráči a pod vedením zkušených trenérů zdokonalovat své schopnosti. Bylo to období nových výzev, kdy jsem se musel přizpůsobit novému prostředí a soutěžit na vyšší úrovni.

Můj život s kytarou byl také plný dobrodružství. Od prvních cvičení akordů až po skládání vlastních písní jsem procházel procesem objevování hudby a její magie. Každá nová melodie byla jako cesta do jiného světa, kde jsem mohl vyjádřit své emoce a fantazii.

Fotbal a hudba se staly neoddělitelnou součástí mého života, ať už jsem na hřišti nebo doma s kytarou v ruce. Tyto koníčky mi přinášejí radost, vyvážení a smysl života. Jsou to mé vášně, které mě inspirují a motivují k neustálému růstu a rozvoji.

V týmech, ve kterých jsem hrál, jsem získal nejenom sportovní dovednosti, ale i důležité životní lekce. Spolupráce, odhodlání a vytrvalost jsou hodnoty, které jsem si odnesl z fotbalového hřiště do svého každodenního života.

Hudba mě učila trpělivosti, kreativitě a vytrvalosti. Každý nový akord, každá nová skladba byla výzvou, kterou jsem musel překonat, a zároveň odměnou za mé úsilí.

Ať už hraji na hřišti nebo sedím s kytarou v ruce, cítím se živý a naplněný. Moje koníčky jsou zrcadlem mého srdce a duše, a já si jich vážím jako drahocenných darů, které mi život dává.