Bydliště
Kaceřov. Žiji zde už 12 let a nemůžu si na nic stěžovat, spíš naopak. Kaceřov je z hlediska pořádaných akcí živá vesnice jako blázen. Slaví se zde snad úplně všechno a každý měsíc je zde v Zámecké restauraci nějaká akce ne které se sjíždí i lidi ze Sokolova nebo Kynšperka. Kaceřov vznikl v procesu kolonizace Chebska a jeho přilehlých oblastí německým obyvatelstvem v 1.čtvrtině 13.stol.. První písemná zmínka je z roku 1312, kdy byly dvory v Kaceřově přisouzeny klášteru ve Valdsassenu. Valdsaský klášter získal svá práva k pozemkovému majetku nejen koupěmi, ale jako církevní instituce hlavně dary a odkazy. Tak se domohli cisterciáci ve Valdsasech jak vlastnických, tak lenních práv k pozemkům a nad poddanými i v Kaceřově. Z dochovaných dokumentů se zde setkáváme s významným rodem pánů z Hartenbergu, jedním z chebské měšťanské rodiny Hagerů, Mikulášem Arnoltem, pravděpodobně poddaným. A také s rodem nižší šlechty, který se zde usadil a dal vsi jméno – rod Gätzengrünerů. Gätzengrünerové postoupili část svých majetkových práv v Kaceřově klášteru ve Valdsassenu. Po pozdější marné snaze získat tento majetek zpět prodali na konci 14.stol svoji polovinu Kaceřova zakladateli významného střediska duchovní správy v Chlumu sv.Máří Jindřichu Reissengrünerovi. Kdy skončila jejich držba v Kaceřově nevíme, stejně tak nejsou dochovány zprávy o zániku těchto práv valdsaského kláštera ke Kaceřovu. Lze se jen domnívat, že o ně přišel společně s ostatním rozsáhlým majetkem v Čechách v důsledku těžké hospodářské krize, která jej stihla koncem 14.stol. Velikost pozemkového majetku v Kaceřově a spletitost vztahů k němu patrně ještě ve 14.stol. neumožnily vznik a výstavbu specifického feudálního sídla. Lze předpokládat, že Gätzengrünerové ani Reissengrünerové zde neobývali objekt, který by se výrazně lišil svoji velikostí nebo výstavností od větší poddanské usedlosti. Za sídlo jim sloužil patrně jeden ze dvorů, jež byly ve vsi na počátku 14.stol. ještě tři.
